V prosinci to bude třiatřicet let, co Tim Berners-Lee spustil ve své kanceláři v ženevském CERNu [1] první webový server na světě.
Podoba webových stránek se od té doby značně proměnila. Původní statické stránky ve značné míře nahradily interaktivní webové aplikace, označované jako Web 2.0.
A právě teď akademickým diskurzem rezonuje, jak bude vypadat třetí generace Webu: Web 3.0 [2].
S ohledem na prudký vývoj informačních technologií se může zdát s podivem, že až teď. Termín Web 3.0 totiž zakotvil spoluzakladatel kryptoměny a blockchainové [3] platformy Ethereum Gavin Wood už v roce 2014 [4] a definující myšlenky vyslovil zakladatel World Wide Webu Berners-Lee dokonce v roce 2006 [5].
Zdánlivá podivnost, proč Web 3.0 není všední záležitostí, souvisí s podstatou tohoto konceptu, která je natolik komplikovaná, že neumožňuje jednoduchou transformaci stávajících webových aplikací a zavádí zcela nové technologie.
Třetí generace Webu
Web 3.0 zpodobňuje představu sémantického webu — webu, na němž jsou informace uloženy a strukturovány podle standardizovaných pravidel [6].
Zatímco Web 2.0 je de facto neorganizovaná změť mnoha webových stránek — byť vzájemně provázaných, na nichž může být obtížné rychle najít relevantní informace, ve Webu 3.0 mají informace jasně definovaný význam, respektive se volně ložená data stávají strukturovanými daty obohacenými o sémantický kontext, což umožňuje jejich strojové zpracování [7].
Pro takové přiřazení sémantiky je nutné jednak konceptualizovat veškeré informace s využitím specifické ontologie [8] a standardizovat popis webových zdrojů — tedy všech zdrojů dosažitelných prostřednictvím Webu od článků v online zpravodajských denících přes digitalizované knihy po všechna videa na YouTube — s využitím specifického rámce nebo modelu pro zacházení s metadaty [9].
Obojí je natolik složité, že se sémantický web zatím nedočkal rozsáhlejší praktické implementace.
Ne že by se uchytily jiné způsoby organizace informací, ale spíše proto, že běžným uživatelům nechybí [10]. Stávající webové vyhledávače používají čím dál tím sofistikovanější postupy, takže v běžných případech umožňují najít relevantní informace i ve zmíněné neorganizované změti.
Kromě toho Web 3.0 předpokládá aplikace a služby postavené na decentralizaci a blockchainu [11].
Zatímco Web 2.0 je postavený na implicitní důvěře, Web 3.0 sází na transparentnost, neodvolatelnost a uzmutí moci tak, že není potřeba centrálních autorit ani nadvlády konglomerátů platforem jako Meta [12] nebo Alphabet [13][14].
Posun v jednotlivých generacích Webu přehledně schematizuje představa, že každá z generací přidává jednu rovinu pravomocí pro uživatele. Statické stránky Webu 1.0 umožňují jejím čtenářům pouze číst, interaktivní aplikace Webu 2.0 číst a psát a rozhraní Webu 3.0 číst, psát a vykonávat [15].
V oblasti nicméně panuje značná terminologická nekázeň. Zatímco autoři jako Naik a Shivalingaiah nebo Zandl považují Web 3.0 — ve stejném duchu jako předchozí řádky — za spojení nového principu decentralizace založeného na technologii blockchainu a již léta popsaného principu sémantického webu, autoři jako Chohan, Fagan nebo Elegem rozlišují nuance mezi Webem 3.0, generací sémantického webu a nadto někdy diferencují Web 3 a Web 3.0 jako samostatné a odlišné koncepty.
(Ne)učení o Webu 3.0
Nastoupení nové generace Webu se projevuje i v oblasti vzdělávání.
Jednak institucionalizované i neformální podoby vzdělávání čím dál tím častěji využívají webové technologie; jednak se v poli vzdělávání projevují podobné trendy, na které reaguje a které řeší právě Web 3.0 — postupná demokratizace, důraz na nediskriminaci nebo zvyšující se míra autonomie.
V té nejzákladnější rovině lze pozorovat, jak se téma Webu 3.0 objevuje v různých kurikulech.
Ve formálním vzdělávání zatím zaostává za současným diskurzem. Na českých univerzitách a vysokých školách ještě neexistuje semestrální kurz, který by téma Webu 3.0 pojímal celistvě.
Nejblíže k tomu má kurz Commons, P2P a digitální identita vyučovaný na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity [16], respektive teprve připravovaný kurz Design, commons a Web3 prakticky téže fakulty [17].
Pro pedagogy českého základního a gymnaziálního vzdělávání se první metodická podpora o Webu 3.0 objevila teprve loni.
Podle Maška [18] se však témata spojená s Webem 3.0 brzy stanou „součástí digitální gramotnosti všech žáků i učitelů“, a to „ať už bude rozsah Webu 3.0 v budoucnu jakýkoliv“.
Prozatím autor prostřednictvím metodického portálu RVP.cz [19] doporučuje učitelům relevantních předmětů, aby si našli svého mentora z české nebo zahraniční komunity, který jim vysvětlí základní problematiku Webu 3.0, a začali o tomto tématu diskutovat se svými žáky — a to i v případě, pokud o něm zatím nic neví:
Mezi žáky vždy najdete několik odborníků, kteří vám rádi vše vysvětlí nebo vás nasměrují, kde hledat další informace.
Jaroslav Mašek [20]
Web 3.0 ve vzdělávání
Technologie a aplikace Webu 3.0 ale nezasahují jen do kurikul jako nosné téma výuky — postupně proměňují i vlastní praktickou podobu různých forem a typů vzdělávání [21][22].
V souvislosti s nástupem Webu 3.0 hovoří Dominic, Francis a Pilomenraj o celé nové generaci edtechu [23], který se podle nich vyvíjí spolu s technologiemi Webu.
Zatímco edtech 1.0 se zaměřil na poskytování informací jeho uživatelům, edtech 2.0 na autorské obsahy a možnosti interakce, edtech 3.0 iniciovaný nástupem Webu 3.0 obsahuje rozšířené virtuální výukové prostředí.
Jako konkrétní součásti edtechu 3.0 autoři nejčastěji zmiňují sémantický web, virtuální a rozšířenou realitu, velké jazykové modely a umělé inteligence, big data, strukturovaná a propojená data, cloud computing, pokročilé vizualizace dat, distribuované výpočty a nositelnou elektroniku [24][25].
Je však otázkou, nakolik jsou tyto součásti integrovány v nové generaci edtechu skutečně na základě spojitosti s Webem 3.0. Mnohé z nich spíše reflektují jiné, tržní trendy — například většina současných aplikací cloud computingu ve vzdělávání spoléhá na komerční platformy, tedy naopak v rozporu s tendencemi a myšlenkami Webu 3.0.
Vzhledem k složité implementaci technologií a aplikací Webu 3.0 se zdá být užitečnější uvažovat spíše obecněji o tom, co mohou přinést aktérům vzdělávacích procesů:
Pro učitele a lektory nejspíše přinesou změnu při tvorbě kurzů pro distribuované virtuální výukové prostředí, tvorbě metod hodnocení žáků a studentů, při jejich podpoře a vedení různých záznamů.
Žákům a studentům naopak umožní personalizovat výuku a lépe vytvářet nebo prohlubovat znalosti s využitím principů sémantického webu [26].
Většina aplikací edtechu 3.0 se soustředí právě na žáky a studenty s cílem umožnit jim lepší „řízení“ a „regulaci“ pomocí sémantických webových technologií [27].
Výukové prostředí využívající potenciál Webu 3.0 tedy stojí především na paradigmatu konstruktivismu, zdůrazňujícímu aktivní roli žáků a studentů ve vzdělávání [28].
Stěží však lze určit, nakolik je současný scénář institucionalizovaného vzdělávání připravený využít popsané možnosti a inkorporovat novou generaci edTechu, když se stále potýká s implementací jeho předchozích generací [29].
Bod zlomu?
Otázkou také zůstává, jak se v různých formách a typech vzdělávání projeví jiné technologie a aplikace Webu 3.0 než ty stavějící na původním principu sémantického webu — tedy ta součást dnes přijímaného vnímání Webu 3.0, která souvisí s blockchainem, decentralizací a s tím spjatým odklonem od centrálních autorit a velkých platforem.
Jisté je, že projeví.
Stejně jako u jiných sociálních inovací se vliv Webu 3.0 projevuje postupně po jednotlivých odvětvích, zprvu průmyslových.
První „zemětřesení“ způsobil ve finančnictví a bankovnictví — se souvisejícími pojmy bitcoin a blockchain je v kontextu tohoto sektoru seznámena většina nejen bohatého Severu; odborná veřejnost pak snad i s případovou studií Salvadoru, který jako první suverénní země přijal bitcoin za oficiální platidlo.
Druhou „revoluci“ přinesl v umění — i rozmach NFT [30] a digitálního umění zasáhl širokou veřejnost.
Další změny přinesl v pohostinství, medicíně a dalších odvětvích [31].
Podstatou těchto změn bylo, že si vyžádaly obrat oborového paradigmatu směrem k decentralizovaným systémům vlastněným jejich tvůrci a uživateli. Tomuto trendu se setrvale — byť pomalu — přizpůsobuje i vzdělávací sektor [32][33].
Vychází přitom z předpokladu, že moc učit se a předávat znalosti nepatří jediné instituci, ale celé vzdělávací soustavě [34].
Možné pak je, že v bodě zlomu jsme právě teď.
V této fázi sice nemusí existovat většina aplikací a služeb, které budou později definovat danou technologii [35], ale už je možné pozorovat „splaskávání bubliny“ — které se v mnoha ohledech děje [36].
Nové technologie a aplikace Webu 3.0 ve vzdělávání
Rozvoj nových technologií a aplikací Webu 3.0 založených na blockchainu a decentralizaci může mít řadu konkrétních užitků pro různé formy a typy vzdělávání.
Primárně umožní skutečně decentralizované vzdělávání — tedy takové, které nebude založené na jediné autoritě a správci ověřených údajů o vzdělávání v jednom momentu [37].
Žáci a studenti by mohli budovat silná vzdělávací portfolia zahrnující údaje o absolvovaných kurzech a stážích, participovaných projektech a mentorinzích, napsaných výzkumných pracích, získaných oceněních nebo mikrokreditech [38].
Pokud by takové portfolio bylo uložené v blockchainu, byla by zajištěna ověřitelnost všech zahrnutých údajů a znemožněna neoprávněná manipulace [39].
Web 3.0 díky blockchainu navíc umožní vytvoření vzdělávacích decentralizovaných autonomních organizací (DAOs [40]), které fungují autonomně bez jakékoliv centrální autority [41].
Byl by to další krok v procesu sdílení moci ze strany univerzit a vysokých škol, který nastartovaly MOOCs [42][43].
DAOs by žákům a studentům umožnily stát se členy komunit, s kterými sdílejí zájmy [44], a získávat odměny za příspěvky, které těmto komunitám přinesou.
Nevýhody implementace Webu 3.0 ve vzdělávání
Jak ukázala fáze splaskávání bubliny, Web 3.0 má stejně jako spoustu jiných inovací nespornou řadu nevýhod a nevhodných použití.
Například sémantický web — respektive méně času, který na něm strávíme vyhledáváním relevantních informací — implicitně přijímáme jako výhodný.
Při jeho širší implementaci ve vzdělávacím prostředí bychom však měli sledovat, jaký vliv bude mít na žáky a studenty skutečnost, že stráví méně času hledáním a shromažďováním informací
Podle Evanse je takové hledání a shromažďování důležitou dovedností a předkládání již syntetizovaných informací v důsledku implementace technologií a aplikací Webu 3.0 „u studentů eliminuje potřebu kritického myšlení, hodnocení a argumentace“ [45].
Problémové může být také zveřejnění velkého množství osobních a citlivých údajů v důsledku decentralizace nebo potenciální cenzura [46] — obsah bude možné „šikovně“ cenzurovat tím, že mu nebude přiřazena sémantika.
Jednoduše tedy „vypadne“ ze sémantického webu, jakkoliv má tento koncept potenciál postupně sdružovat veškeré vědění.
Namísto závěru
Nastupující třetí generaci Webu lze charakterizovat ve dvou rovinách:
Jednak jako zpodobnění představy sémantického webu, se kterou přišel zakladatel World Wide Webu už v roce 1999 [47]; jednak v rovině nových technologiích jako blockchainu, kterou zakotvil spoluzakladatel platformy Ethereum o patnáct let později [48].
S druhou rovinou se pojí důraz na decentralizaci, zbavení institucí a platforem konsolidované moci a její přenesení na jednotlivé uživatele.
Decentralizovaný Web 3.0 zřejmě oslabí moc vzdělávacích institucí a poskytne studentům více příležitostí k vlastnímu vzdělávání.
Implicitně přijímá názor, že moc učit se a předávat znalosti nepatří jediné instituci, a inkorporuje konstruktivistické paradigma, které do popředí staví individuální zájmy studentů [49].
Vzdělávací instituce ve společnosti založené na Webu 3.0 již nejsou těmi, které suverénně rozhodují o tom, co, jak a jak dlouho se mají žáci a studenti učit, protože ztrácí roli centrální autority [50].
S rozvojem Webu 3.0 budou webové technologie a aplikace umožňovat studentům čím dál tím lepší přístup k cenným a relevantním zdrojům v poněkud pohlcující informační společnosti, přičemž zvládnou kombinovat fyzické i digitální prostředí. Pravděpodobně tak posílí význam domácí výuky.
Vzdělávací instituce však nepřijdou o svůj společenský význam a nadále budou poskytovat plnohodnotné kvalifikace.
Změna tkví v jiném posunu: Zatímco formální středoškolské a vysokoškolské vzdělání je v tradiční společnosti nutným předpokladem pro uplatnění v mnoha oborech a má jistou společenskou váhu, ve společnosti založené na Webu 3.0 může sestávat z různých kurzů a jiných metod učení, které si zvolí přímo studenti.
Jejich studijní úspěchy a kvalifikace přitom budou ověřovány pomocí blockchainu.
Možná jsme v bodě zlomu využití Webu 3.0 v poli vzdělávání, charakteristickém splaskávání pomyslné bubliny a teprve vytvářením konkrétních aplikací, které budou za několik let vnímány jako standard.
Poslední otázkou tak zůstává, nakolik je současné prostředí institucionalizovaného vzdělávání schopné přijmout výše popsané možnosti, když mnohdy teprve zavádí technologie a aplikace Webu 2.0…
Použité zdroje
[1] Evropská organizace pro jaderný výzkum
[2] Citační databáze Scopus eviduje 750 záznamů zmiňujících „Web 3.0“, přičemž nejvíce z nich (68) bylo publikováno v roce 2022.
[3] Decentralizovaná a distribuovaná databáze, systém „sdílené účetní knihy“. Blíže viz: ZANDL, Patrick. Mýty a naděje digitálního světa. Brno: Jan Melvil Publishing, 2022. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-175-7.
[4] CHOCHAN, Usman W. Web 3.0: The Future Architecture of the Internet?, s. 1 [online]. February 7, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.4037693
[5] ZANDL, Patrick. Mýty a naděje digitálního světa, s. 44. Brno: Jan Melvil Publishing, 2022. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-175-7.
[6] NAIK, Umesha a D SHIVALINGAIAH. Comparative Study of Web 1.0, Web 2.0 and Web 3.0, s. 501. In: 6th International CALIBER [online]. Allahabad: University of Allahabad, 2009, 499-507 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: doi:10.13140/2.1.2287.2961
[7] BERNERS-LEE, Tim a Mark FISCHETTI. Weaving the Web: The Original Design and Ultimate Destiny of the World Wide Web, s. 157-175. New York, NY: HarperCollins, 1999. ISBN 978-0062515872. Dostupné také z: https://archive.org/details/isbn_9780062515872/
[8] Používá se rodina jazyků Web Ontology Language (OWL).
[9] Používá se rodina specifikací Resource Description Framework (RDF).
[10] ZANDL, Patrick. Mýty a naděje digitálního světa, s. 44. Brno: Jan Melvil Publishing, 2022. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-175-7.
[11] CHOCHAN, Usman W. Web 3.0: The Future Architecture of the Internet?, s. 4 [online]. February 7, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.4037693
[12] Stojí za platformami Facebook, Instagram a WhatsApp.
[13] Mateřská společnost Googlu.
[14] ZANDL, Patrick. Mýty a naděje digitálního světa, s. 45. Brno: Jan Melvil Publishing, 2022. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-175-7.
[15] NAIK, Umesha a D SHIVALINGAIAH. Comparative Study of Web 1.0, Web 2.0 and Web 3.0, s. 501. In: 6th International CALIBER [online]. Allahabad: University of Allahabad, 2009, 499-507 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: doi:10.13140/2.1.2287.2961
[16] LANC, Jakub. Commons, P2P a digitální identita. In: Informační systém Masarykovy univerzity [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2022/ISKM73
[17] LANC, Jakub. Design, commons a Web3 prakticky. In: Informační systém Masarykovy univerzity [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2023/ISKM84
[18] MAŠEK, Jaroslav. A co Web 3.0?. In: Metodický portál RVP.CZ [online]. Praha: Národní pedagogický institut České republiky, 16. 3. 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/23212/a-co-web-3.0-.html
[19] Portál provozuje Národní pedagogický institut České republiky.
[20] MAŠEK, Jaroslav. A co Web 3.0?. In: Metodický portál RVP.CZ [online]. Praha: Národní pedagogický institut České republiky, 16. 3. 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/23212/a-co-web-3.0-.html
[21] ACIKGUL FIRAT, Esra a Selcuk FIRAT. Web 3.0 In Learning Environments: A Systematic Review, s. 141. Turkish Online Journal of Distance Education [online]. 2020, 22(1), 148-169 [cit. 2023-01-01]. ISSN 1302-6488. Dostupné z: doi:10.17718/tojde.849898
[22] DOMINIC, Maria, Sagayaraj FRANCIS a Anthony PILOMENRAJ. E‑Learning in Web 3.0, s. 10. International journal of modern education and computer science [online]. 2014, 2014(2), 8-14 [cit. 2023-01-01]. ISSN 2075-0161. Dostupné z: doi:10.5815/ijmecs.2014.02.02
[23] Zkratka pro educational technology, v překladu vzdělávací technologie.
[24] DOMINIC, Maria, Sagayaraj FRANCIS a Anthony PILOMENRAJ. E‑Learning in Web 3.0, s. 10-11. International journal of modern education and computer science [online]. 2014, 2014(2), 8-14 [cit. 2023-01-01]. ISSN 2075-0161. Dostupné z: doi:10.5815/ijmecs.2014.02.02
[25] RAJIV a Manohar LAL. Web 3.0 in Education & Research, s. 336-340. BVICAM’s International Journal of Information Technology [online]. 2011, 3(2), 335-340 [cit. 2023-01-01]. ISSN 0973-5658. Dostupné z: http://bvicam.in/INDIACom/BJIT/downloads/pdf/issue6/02.pdf
[26] MORRIS, Robin D. Web 3.0: Implications for Online Learning, s. 42. TechTrends [online]. 2011, 55, 42-46 [cit. 2023-01-01]. ISSN 1559-7075. Dostupné z: doi: 0.1007/s11528-011-0469-9
[27] WADHWA, Daisy. A Study of Web 3.0 Technologies for Collaborative Learning, s. 92. International Journal of Engineering Technology, Management and Applied Sciences [online]. 2015, 3, 92-97 [cit. 2023-01-01]. ISSN 2349-4476. Dostupné z: http://ijetmas.com/admin/resources/project/paper/f201511211448115352.pdf
[28] ACIKGUL FIRAT, Esra a Selcuk FIRAT. Web 3.0 In Learning Environments: A Systematic Review, s. 151. Turkish Online Journal of Distance Education [online]. 2020, 22(1), 148-169 [cit. 2023-01-01]. ISSN 1302-6488. Dostupné z: doi:10.17718/tojde.849898
[29] DOMINIC, Maria, Sagayaraj FRANCIS a Anthony PILOMENRAJ. E‑Learning in Web 3.0, s. 11. International journal of modern education and computer science [online]. 2014, 2014(2), 8-14 [cit. 2023-01-01]. ISSN 2075-0161. Dostupné z: doi:10.5815/ijmecs.2014.02.02
[30] Zkratka pro non-fungible token, v překladu nezastupitelný token.
[31] ASWAL, Pradeep. How Web3 Can Revolutionize The Education Sector?. In: Blockchain Council [online]. Walnut, CA: Blockchain Council, December 23, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://www.blockchain-council.org/web-3/how-web3-can-revolutionize-the-education-sector/
[32] Nestojí přitom odděleně od trendů stavějících na původním principu v podobě sémantického webu: Zatímco sémantický web umožňuje žákům a studentům shromažďovat informace z nesčetného množství zdrojů, blockchain je umožňuje ověřovat a ukládat v síti tak, aby byly přístupné, avšak odolné vůči neoprávněné manipulaci.
[33] ASWAL, Pradeep. How Web3 Can Revolutionize The Education Sector?. In: Blockchain Council [online]. Walnut, CA: Blockchain Council, December 23, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://www.blockchain-council.org/web-3/how-web3-can-revolutionize-the-education-sector/
[34] DRISCOLL, Tom. Making Sense of Web 3.0 in Education. In: EdTechTeacher [online]. Coventry, RI: EdTechTeacher, November 11, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://edtechteacher.org/making-sense-of-web-3-0-in-education/
[35] ZANDL, Patrick. Mýty a naděje digitálního světa, s. 65. Brno: Jan Melvil Publishing, 2022. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-175-7.
[36] Od zvědomení nevýhod a nemožností aplikace dílčích technologií jako blockchainu po posun z akademického a teoretického diskurzu do prvních praktických kurzů, viz předchozí část eseje.
[37] Například univerzita je takovou autoritou a správcem, co se týče přehledu absolvovaných a úspěšně ukončených univerzitních kurzů. Vede takový seznam ke každému studentovi a vydává ho při absolvování studijního programu jako dodatek k diplomu (diploma supplement). Další vzdělávací autority, pakliže původní autoritě věří, mohou na základě tohoto dokumentu převzít a dále spravovat údaje o pokroku v konkrétních vzdělávacích kurzech — například jiná univerzita při přijímacím řízení na vyšší stupeň vysokoškolského studia.
[38] DRISCOLL, Tom. Making Sense of Web 3.0 in Education. In: EdTechTeacher [online]. Coventry, RI: EdTechTeacher, November 11, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://edtechteacher.org/making-sense-of-web-3-0-in-education/
[39] ASWAL, Pradeep. How Web3 Can Revolutionize The Education Sector?. In: Blockchain Council [online]. Walnut, CA: Blockchain Council, December 23, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://www.blockchain-council.org/web-3/how-web3-can-revolutionize-the-education-sector/
[40] Zkratka pro decentralized autonomous organizations.
[41] Pro tradiční univerzitu je centrální autoritou stát, respektive například inkorporovaný proces udělování akreditací pro studijní programy.
[42] Zkratka pro massive open online courses, v překladu hromadně otevřené online kurzy.
[43] ASWAL, Pradeep. How Web3 Can Revolutionize The Education Sector?. In: Blockchain Council [online]. Walnut, CA: Blockchain Council, December 23, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://www.blockchain-council.org/web-3/how-web3-can-revolutionize-the-education-sector/
[44] DRISCOLL, Tom. Making Sense of Web 3.0 in Education. In: EdTechTeacher [online]. Coventry, RI: EdTechTeacher, November 11, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://edtechteacher.org/making-sense-of-web-3-0-in-education/
[45] EVANS, Stephens. How Web 3.0 will impact higher education. In: Digital Communications team blog [online]. St Andrews: University of St Andrews, 11 March 2021 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://digitalcommunications.wp.st-andrews.ac.uk/2021/03/11/how-web-3-0-will-impact-higher-education/
[46] EVANS, Stephens. How Web 3.0 will impact higher education. In: Digital Communications team blog [online]. St Andrews: University of St Andrews, 11 March 2021 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://digitalcommunications.wp.st-andrews.ac.uk/2021/03/11/how-web-3-0-will-impact-higher-education/
[47] BERNERS-LEE, Tim a Mark FISCHETTI. Weaving the Web: The Original Design and Ultimate Destiny of the World Wide Web, s. 157. New York, NY: HarperCollins, 1999. ISBN 978-0062515872. Dostupné také z: https://archive.org/details/isbn_9780062515872/
[48] CHOCHAN, Usman W. Web 3.0: The Future Architecture of the Internet?, s. 1 [online]. February 7, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: doi:10.2139/ssrn.4037693
[49] DRISCOLL, Tom. Making Sense of Web 3.0 in Education. In: EdTechTeacher [online]. Coventry, RI: EdTechTeacher, November 11, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://edtechteacher.org/making-sense-of-web-3-0-in-education/
[50] DRISCOLL, Tom. Making Sense of Web 3.0 in Education. In: EdTechTeacher [online]. Coventry, RI: EdTechTeacher, November 11, 2022 [cit. 2023-01-01]. Dostupné z: https://edtechteacher.org/making-sense-of-web-3-0-in-education/