Výzkum uživatelské přístupnosti

Poznámky k pojetí uživatelské přístupnosti ve výzkumu informačního chování. Tento článek vznikl jako součást výstupu z kurzu ISKM10 Informační chování.

Uživatelská přístupnost
Uživatelská přístupnost jako koncept a soubor praktik

Uživatelská přístupnost ovlivňuje informační chování osob se specifickými potřebami — třeba zdravotním postižením. Pokud jsou produkty, služby, prostředí a zařízení uživatelsky přístupná, znamená to, že se dobře používají všem uživatelům.

Definice

Uživatelská přístupnost (accessibility) je široce definovaným konceptem a souborem určitých praktik [1]. Nejčastěji odkazuje k používání elektronických systémů osobami se zvláštními potřebami [2].

Standardizovanou definici uživatelské přístupnosti jako konceptu poskytuje norma ISO 9241-171:2008, která ji vymezuje jako „použitelnost produktu, služby, prostředí nebo zařízení osobami v nejširším rozsahu způsobilostí“ [3].

Jednotliví autoři tuto definici zpravidla rozvíjí, přičemž ji například zužují na osoby se zdravotním postižením [4].

V pojetí jako soubor praktik pak uživatelská přístupnost obsahuje specifický způsob publikace a provozování informací a pojí se právě s elektronickými systémy, které tento způsob uplatňují a jsou tak pro osoby se zdravotním postižením použitelné [2].

Obecně přijímaným standardem ve významu uživatelské přístupnosti jako souboru praktik je definice Web Accessibility Initiative mezinárodního konsorcia World Wide Web Consortium, která uživatelsky přístupné elektronické systémy, specificky pak Web, vymezuje jako takové, které „mohou používat osoby se zdravotním postižením“ [5], respektive je mohou vnímat, chápat, procházet jimi a komunikovat s nimi.

Zatímco tedy pohled souboru praktik naznačuje, že uživatelská přístupnost je podmnožinou uživatelské použitelnosti (usability), konceptuální pohled naznačuje, že uživatelská použitelnost je podmnožinou uživatelské přístupnosti [2].

Mnozí autoři [1][2] proto při definování uživatelské přístupnosti upozorňují na nedostatek konsensu.

👉 Přehled 50 nejvýznamnějších definic uživatelské přístupnosti nabízí ve svém článku Petrie, Savva a Power (2015). Až na jednu všechny definice zmiňují osoby nebo uživatele se specifickými nároky, se zdravotním postižením a obdobné formulace.

Příklady problémů, na které lze aplikovat

ProblémMetodaPoznatkyZdroj
Jak uživatelské rozhraní mobilních aplikací přizpůsobit nevidomým osobám?Kvalitativní studie s 41 účastníkyImplementací specifického zjednodušeného uživatelského rozhraní, které bude v souladu s fyzickými parametry přístroje (mobilního telefonu), jenž zprostředkovávají pozitivní psychologický účinek — především haptickou odezvou, velikostí obrazovky a rozložením ovládacích prvků.[6]
Jak mohou osoby s omezenými pohybovými funkcemi ruky a prstů ovládat mobilní telefon?Studie použitelnosti s 10 účastníkyNikoliv nezávisle, protože stávající implementace hlasové interakce zpravidla pouze doplňují nebo rozšiřují dotykové interakce a nerespektují tak plně koncept uživatelské přístupnosti.[7]
Jsou webové aplikace lokálního e‑governmentu přístupné pro osoby se zdravotním postižením?Heuristická analýza 39 webových aplikací vybraného státu USANikoliv zcela — nedodržují plně předepsané standardy, přičemž míra uživatelské přístupnosti okresních webových aplikací souvisí s počtem obyvatel, příjmem na osobu a mediánem příjmu domácnosti v daném okresu.[8]

Úskalí a kritika

Stěží lze kritizovat podstatu konceptu uživatelské přístupnosti, respektive stavu, kdy produkty, služby, prostředí a zařízení nekladou svým uživatelům při užívání žádné překážky a bariéry. Ostatně zajištění vhodných podmínek pro zpracování informací je jednou z podstat oborového přístupu human-computer interaction.

Problematická je především zmíněná absence určitého oborového konsensu [1][2].

Zatímco uživatelská přístupnost jako koncept v pojetí normy ISO 9241-171:2008 je kritizovaná pro nedostatečné začlenění technik pro měření použitelnosti, kterou je definovaná [9][10]; uživatelské přístupnosti jako souboru praktik v pojetí Web Accessibility Initiative, resp. World Wide Web Consortium, je autory vytýkaná absence kontroly nad používáním takto vzniklého obsahu [11].

👉 V praxi je uživatelská přístupnost kritizovaná jen výjimečně, a to tehdy, kdy je aplikována „za každou cenu“ bez zjevného užitku. Byť je zjevné, že z přizpůsobení webových aplikací pro osoby se specifickými potřebami ve výsledku těží všichni uživatelé, protože webové aplikace jsou pak přístupnější obecně, je diskutabilní, jaký přínos má například specifické uzpůsobení front-endu českého státního e-shopu na nákup elektronických dálničních známek pro řidiče nevidomým uživatelům, jen protože tak vyžaduje legislativa (zákon č. 99/2019 Sb.).

Zásady aplikace

Pro zajištění uživatelské přístupnosti webových aplikací mohou jejich autoři a správci bez podrobnější orientace v problematice nejprve aplikovat sedm jednoduchých zásad [12]:

  1. Zajistit dostatečný barevný kontrast jednotlivých prvků.
  2. Nepodmiňovat srozumitelnost kritických informací použitím barev.
  3. Přiřadit prvkům focus indicators.
  4. Používat popisy u formulářových polí a jiných uživatelských vstupů.
  5. Vyplňovat alt atributy u obrázků a dalšího netextového obsahu.
  6. Dbát na odpovídající sémantickou strukturu obsahu.
  7. Optimalizovat navigaci prostřednictvím klávesnice.

Postup aplikace

Aktivity týkající se zajišťování uživatelské přístupnosti navazují na designovou vyspělost organizace [13].

Neznamená to však předpoklad určité úrovně designové vyspělosti — dle Kosnarové Venerové [13] se mohou první aktivity objevit již na nejnižších úrovních jako méně časově náročné a do jisté míry neviditelné.

Na nejvyšší úrovni designové vyspělosti se uživatelská přístupnost pojí s definováním zpřístupňování, inkluze a inkluzivního designu jako strategického cíle organizace.

Související koncept

Uživatelská přístupnost úzce souvisí s uživatelskou použitelností (usability).

Legislativní rámec

Zajištění uživatelské přístupnosti je v mnoha zemích upraveno legislativou.

Český legislativní rámec je poměrně široký, přičemž zahrnuje čtyři úrovně a na nich několik klíčových předpisů [14]:

  1. obecná úroveň
    1. mezinárodní přímo aplikovatelná Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
    2. zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací
  2. úroveň základních služeb
    1. procesněsprávní předpisy jako zákon č. 500/2004 Sb., správní řád a další
    2. zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob
    3. nařízení Evropské unie č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (zejména článek 15)
    4. zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
  3. úroveň internetových stránek a mobilních aplikací
    1. zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru
    2. zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy (zejména § 5, odst. 2, písm. f), § 9, a další)
    3. částečně legislativa ohledně spisové služby
  4. úroveň realizace veřejných zakázek
    1. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (zejména § 93)

👉 Třetí úroveň ve svém názvu zachovává pojem internetové stránky, jak ho upravuje české právo, ačkoliv terminologicky přesnější by byly webové stránky.

Použité zdroje

[1] PETRIE, Helen, Andreas SAVVA a Christopher POWER. Towards a Unified Definition of Web Accessibility. In: W4A ’15: Proceedings of the 12th International Web for All Conference [online]. New York, NY: Association for Computing Machinery, 2015 [cit. 2022-04-01]. ISBN 978-1-4503-3342-9. Dostupné z: doi:10.1145/2745555.2746653

[2] PETRIE, Helen a Nigel BEVAN. The evaluation of accessibility, usability and user experience. STEPHANIDIS, Constantine, ed. The Universal Access Handbook. Boca Raton, FL: CRC Press, 2009, 20-1—20-16. ISBN 978-1-4200-6499-5.

[3] ISO 9241-171. Ergonomics of human-system interaction: Guidance on software accessibility. 2008.

[4] HENRY, Shawn Lawton, Shadi ABOU-ZAHRA a Judy BREWER. The Role of Accessibility in a Universal Web. In: W4A ’14: Proceedings of the 11th Web for All Conference [online]. New York, NY: Association for Computing Machinery, 2014 [cit. 2022-04-01]. ISBN 978-1-4503-2651-3. Dostupné z: doi:10.1145/2596695.259671

[5] LAWTON HENRY, Shawn, ed. Introduction to Web Accessibility. In: Web Accessibility Initiative (WAI) [online]. Cambridge, MA: World Wide Web Consortium, c2022 [cit. 2022-04-01]. Dostupné z: https://www.w3.org/WAI/fundamentals/accessibility-intro/

[6] KHAN, Akif a Shah KHUSRO. Blind-friendly user interfaces – a pilot study on improving the accessibility of touchscreen interfaces. Multimedia Tools and Applications [online]. 2019, 78(13), 17495–17519. ISSN 1573-7721. Dostupné z: doi:10.1007/s11042-018-7094-y

[7] CORBETT, Eric a Astrid WEBER. What Can I Say? Addressing User Experience Challenges of a Mobile Voice User Interface for Accessibility. In: MobileHCI ’16: Proceedings of the 18th International Conference on Human-Computer Interaction with Mobile Devices and Services [online]. New York, NY: Association for Computing Machinery, 2016 [cit. 2022-04-01]. ISBN 978-1-4503-4408-1. Dostupné z: doi:10.1145/2935334.2935386

[8] YOUNGBLOOD, Norman E. a Susan A. YOUNGBLOOD. User Experience and Accessibility: An Analysis of County Web Portals. Journal of Usability Studies [online]. 2013, 9(1), 25-41 [cit. 2022-04-01]. ISSN 1931-3357. Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.445.6630&rep=rep1&type=pdf

[9] LINA, Joselice Ferreira a kol. Analysis of Accessibility Initiatives Applied to the Web. International Journal of Web Portals [online]. 2012, 5(4), 319-326 [cit. 2022-04-01]. ISSN 1938-0208. Dostupné z: doi:10.1016/j.protcy.2012.09.035

[10] GULLIKSEN, Jan, Susan HARKER a John STEGER. The ISO Approach to the Development of Ergonomics Standards for Accessibility. In: Centre for User Oriented IT Design [online]. Stockholm: Royal Institute of Technology, 2002 [cit. 2022-04-01. ISSN 1403-0721. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/2589788_The_ISO_Approach_to_the_Development_of_Ergonomics_Standards_for_Accessibility

[11] KELLY, Brian a kol. Accessibility 2.0: People, Policies and Processes. In: W4A ’07: Proceedings of the 2007 international cross-disciplinary conference on Web accessibility. New York, NY: Association for Computing Machinery, 2007 [cit. 2022-04-01]. ISBN 1-59593-590-8. Dostupné z: doi:10.1145/1243441.1243471.

[12] STANLEY, Pablo. Designing for accessibility is not that hard. In: UX Collective [online]. 17. 6. 2018 [cit. 2022-04-01]. ISSN 2766-5267. Dostupné z: https://medium.com/user-experience-design-1/designing-for-accessibility-is-not-that-hard-c04cc4779d94

[13] KOSNAROVÁ VENEROVÁ, Tereza. Kdy se začít věnovat inkluzivnímu designu a přístupnosti? In: Tereza Kosnarová [online]. 21. 3. 2022 [cit. 2022-04-01]. Dostupné z: https://terezakosnarova.medium.com/kdy-se-začít-věnovat-inkluzivnímu-designu-a-přístupnosti-3aa0028184b

[14] RADA, Michal a Tomáš ŠEDIVEC. Přístupnost informací. In: Architektura eGovernmentu ČR [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 3. 9. 2021 [cit. 2022-04-01]. Dostupné z: https://archi.gov.cz/nap:pristupnost_informaci