Design jako syntéza poznatků z přírodních a společenských věd, design jako syntetizátor vědění, design jako řešení problémů přinášející další problémy?
Sdílím poznámky ke dvěma důležitým textům:
POTTER, Norman. Co je to dobrý design?. In: POTTER, Norman. Co je designér: věci, místa, sdělení. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2018, s. 30-45. Katedra. ISBN 978-80-87989-58-6.
Norman Potter sumíruje předpoklady dobrého designérského myšlení.
Nehledá ani tak univerzalistickou odpověď na otázku, co je dobrý design; propojováním teoretických principů a exkurzů do minulosti i tvrdých faktů současné tržní ekonomiky spíše staví aparát pro komplexní uvažování o designérském umu.
Z něj lze vyjmout několik zajímavých poznámek: o nutnosti designérské filozofie nevzdalovat se nutnostem materiálním; o povaze designérovy svobody — odrážející hodnoty společnosti, v níž pracuje; nebo o kruciální schopnosti vnímat společnost a komunity, a sice nenadřazeně.
Autor se také kriticky věnuje konsekvencím kapitalistického uspořádání: zastřenosti skutečných idejí a hodnot jako důsledku podřizování designovaných služeb a produktů zisku; nebo zrazení devíti původních principů modernismu ve prospěch imperativu komercionalismu.
Za nejvýznačnější princip přitom považuje hledání vztahu, reference a vysvětlování.
REDSTRÖM, Johan. Thing and Theory. In: REDSTRÖM, Johan. Making Design Theory. Cambridge, MA: MIT Press, 2017, s. 1-8. Design Thinking, Design Theory. ISBN 978-026-2036-658.
Johan Redström popisuje design zevrubněji skrze formování samostatné profese, jejich proměn a výzev.
Stejnou váhu nakonec přikládá designérskému myšlení jako určitému frameworku pro řešení nových socioekonomických problémů.
Gros textu ztvárňuje souboj dvou zdánlivě dichotomických přístupů praxe a teorie, výzkumu a aplikace, na jehož základě autor nahlíží do nitra teorie designu a formuluje transition theory: alternativní přístup vnímající teorii jako proměnlivou a vysoce dynamickou; zároveň výsledek diskurzu vyvolaného rostoucí komunitou výzkumníků, kteří pracují s metodami založenými na experimentování s praxí.
Text především evangelizuje výzkum skrze design (research through design) jakožto předpoklad, že služba, rozhraní a interakce jsou nástrojem experimentace a výzkumu, při kterém můžeme zkoumat sociální, behaviorální i jiné změny.
Otázky
- Norman Potter akcentuje zaměření na současnost, jakkoliv může být klaustrofobické. Jak se ideje, principy a praxe prezentované v textu proměnily od jeho vydání dosud? Povedlo se něco napravit, zlepšit? Nebo poněkud dystopický imperativ odklánění se od původních modernistických principů jen směle pokračuje?
- Je Redströmova evangelizace research through design absolutně relevantní? Kdy přesně mají svá opodstatnění research into design a research for design?